|
| |
|
| |
|
|
Mlhy a dráhová dohlednost na letišti Brno-Tuřany
Tarasovičová, Nikola ; Třetina, Karel (oponent) ; Krška, Karel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá dohledností a dráhovou dohledností, jejich hlášením v různých meteorologických zprávách, způsoby jejich určování a jevy, které je zhoršují. Soustřeďuje se na mlhy jako hlavní příčinu malé dohlednosti a zabývá se jejich vznikem, rozdělením a jejich vlivem na letecký provoz. Zvláštní pozornost je věnována způsobům určování dohlednosti a dráhové dohlednosti na letišti Brno-Tuřany a výskytu mlh na tomto letišti. Obsahuje výsledky statistického zpracování mlh při směru a rychlosti větru a jejich synoptických podmínkách, a to během chladného pololetí 2008/09 až 2012/13.
|
|
|
Určování dohlednosti na letištích v České republice
Smetka, Adam ; Hudec, František (oponent) ; Krška, Karel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá dohledností a jejím rozdělením podle meteorologického slovníku. Pojednává o vývoji systémů dráhové dohlednosti na letištích v České republice, popisuje systémy měření dráhové dohlednosti MITRAS, MIDAS IV a historii vybraných letišť. Další kapitoly popisují možný vývoj měřící techniky v oblasti dráhové dohlednosti. Závěrečná část je věnovaná kategoriím drah.
|
|
|
VYBRANÉ PROBLÉMY ZNALECKÉ ANALÝZY SPATŘENÍ CHODCŮ ŘIDIČEM VOZIDLA ZA VIDITELNOSTI SNÍŽENÉ TMOU
Sedlák, Jaroslav ; Kropáč, František (oponent) ; Drahotský, Ivo (oponent) ; Ptáček, Petr (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na problematiku spatření chodců řidičem vozidla v podmínkách jízdy v noci. V první části dizertační práce je zhodnocen současný stav dané problematiky, jsou vymezeny pojmy rozhled a dohled na překážku. Dále jsou zde rozebrány jednotlivé vlivy, které možnost spatření chodců řidičem vozidla, při jízdě v noci, ovlivňují. Ze všech uvedených vlivů se práce zaměřuje především na dva parametry, a to jakým způsobem se schopnost rozpoznání chodce v jízdní dráze vozidla vyvíjí se vzrůstajícím věkem řidiče a s rozvojem očních vad. Při zkoumání dané problematiky bylo osloveno velké množství respondentů, v širokém spektru stáří a kvality zrakového vnímání, se kterými bylo poté provedeno měření. V dizertační práci je navržena metodika posuzování těchto dvou parametrů, kdy prvotním předpokladem je vytvoření zcela identických podmínek měření dohlednosti na chodce, pro širokou škálu respondentů (posuzovatelů). Jako jediná možnost vytvoření konstantních podmínek se jeví provádění měření posuzováním obrazové scény na monitoru počítače. V rámci přípravy experimentu byly vytvořeny dvě sady fotografií (pro dvě různé skladby oděvu figuranta) a fotografie byly uspořádány v programu Microsoft Office Power Point tak, aby simulovaly přibližování se vozidla v noci k postavě chodce. Samotného měření se zúčastnilo velké množství respondentů, kteří byli rozděleni celkem do devíti kategorií, a to dle věku a rozsahu očních vad. V dizertační práci je navržena metodika vyhodnocování provedených měření, stanovení kontrastu a úhlového rozměru pozorovaného objektu (chodce) na obrazové scéně monitoru. V závěru experimentu je provedeno vyhodnocení provedených měření a uveden komentář k získaným výsledkům. V dizertační práci je navržen způsob experimentálního zjištění počátku vjemu řidiče při zpozorování překážky (chodce), za pomocí elektrofyziologické vyšetřovací metody elektroretinografie (ERG). V rámci dizertační práce bylo provedeno prvotní měření za pomocí této metody, kdy v průběhu měření bylo bohužel zjištěno, že citlivost uvedené metody neumožňuje rozlišení změny elektrického potenciálu pro tak málo intenzivní podněty, jako je spatření chodce na okraji vozovky. Není však vyloučeno, že v budoucnu, při dalším vývoji této oftalmologické diagnostické metody, bude citlivost zvýšena natolik, že umožní objektivní nalezení okamžiku zaregistrování překážky zrakovým orgánem.
|
|
|
Dohlednost na letišti Praha Ruzyně
Kusáková, Kateřina ; Žák, Michal (vedoucí práce) ; Pišoft, Petr (oponent)
Cílem práce je poukázat na významnost dohlednosti při letovém provozu. Jsou stanoveny jisté minimální hodnoty, jichž musí dohlednost při určitých operacích v rámci letového provozu na letištích nabývat. Dohlednost má svůj denní a roční chod, který souvisí především s příkonem slunečního záření. Dále má na dohlednost vliv i vertikální teplotní zvrstvení atmosféry, směr a rychlost větru a aktuální podmínky počasí. Nejnižších hodnot dosahuje dohlednost při výskytu intenzivních srážek a mlhy. Především mlhy způsobují na letišti značné komplikace a často je potřeba přijmout speciální opatření pro organizaci letového provozu. Výskyt a trvání mlhy má tedy na letový provoz značný vliv a také proto je jim v této práci věnována pozornost. Vedle chodu dohlednosti a její závislosti na směr proudění, jsem se zaměřila především na podmínky vzniku a zánik mlh.
|
|
|
Závislost hodnot UV indexu na vybraných parametrech
Tomanová, Helena ; Pokorná, Lucie (vedoucí práce) ; Metelka, Ladislav (oponent)
Závislost hodnot UV indexu na vybraných parametrech Abstrakt UV záření je krátkovlnné záření s vlnovými délkami od 100 do 400 nm. Toto záření má jak pozitivní, tak i negativní účinky na živé organismy a zdraví člověka. Proto byl definován v roce 1994 tzv. UV index (UVI), charakterizující biologický efekt UV záření na lidské zdraví. Cílem této práce je zhodnotit vliv vybraných parametrů (celkové množství ozónu, výška Slunce nad obzorem, oblačnost a nadmořská výška) na hodnoty UVI. K tomu byla použita data naměřená na čtyřech stanicích na území Česka (Hradec Králové, Košetice, Kuchařovice, Labská bouda) a zprávy SYNOP ze čtyř nejbližších stanic za období 2010−2017. Významný vliv na hodnoty UVI má výška Slunce nad obzorem (úhel dopadajících slunečních paprsků). Nejvyšších hodnot UVI je obecně dosahováno při vysokých úhlech, kdy je dráha paprsků k zemskému povrchu nejkratší. Nárůst UVI lze popsat exponenciálou, ovšem od úhlu 30ř je nárůst téměř lineární. Na stanici Hradec Králové dochází v průměru k nárůstu hodnot UVI o 0,8 a na stanici Labská bouda o 0,9 při zvýšení úhlu o 5ř. Oblačnost má také značný vliv na hodnoty UVI, přitom záleží na výšce a množství oblačnosti. Vysoká oblačnost snižuje UVI málo, jen o 15 % pokud je pokryta celá obloha. Střední a nízká oblačnost snižuje UVI podle množství o 15−64 %....
|
|
| |
|
|
Dohlednost na letišti Praha Ruzyně
Kusáková, Kateřina ; Žák, Michal (vedoucí práce) ; Pišoft, Petr (oponent)
Cílem práce je poukázat na významnost dohlednosti při letovém provozu. Jsou stanoveny jisté minimální hodnoty, jichž musí dohlednost při určitých operacích v rámci letového provozu na letištích nabývat. Dohlednost má svůj denní a roční chod, který souvisí především s příkonem slunečního záření. Dále má na dohlednost vliv i vertikální teplotní zvrstvení atmosféry, směr a rychlost větru a aktuální podmínky počasí. Nejnižších hodnot dosahuje dohlednost při výskytu intenzivních srážek a mlhy. Především mlhy způsobují na letišti značné komplikace a často je potřeba přijmout speciální opatření pro organizaci letového provozu. Výskyt a trvání mlhy má tedy na letový provoz značný vliv a také proto je jim v této práci věnována pozornost. Vedle chodu dohlednosti a její závislosti na směr proudění, jsem se zaměřila především na podmínky vzniku a zánik mlh.
|
|
|
VYBRANÉ PROBLÉMY ZNALECKÉ ANALÝZY SPATŘENÍ CHODCŮ ŘIDIČEM VOZIDLA ZA VIDITELNOSTI SNÍŽENÉ TMOU
Sedlák, Jaroslav ; Kropáč, František (oponent) ; Drahotský, Ivo (oponent) ; Ptáček, Petr (oponent) ; Bradáč, Albert (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na problematiku spatření chodců řidičem vozidla v podmínkách jízdy v noci. V první části dizertační práce je zhodnocen současný stav dané problematiky, jsou vymezeny pojmy rozhled a dohled na překážku. Dále jsou zde rozebrány jednotlivé vlivy, které možnost spatření chodců řidičem vozidla, při jízdě v noci, ovlivňují. Ze všech uvedených vlivů se práce zaměřuje především na dva parametry, a to jakým způsobem se schopnost rozpoznání chodce v jízdní dráze vozidla vyvíjí se vzrůstajícím věkem řidiče a s rozvojem očních vad. Při zkoumání dané problematiky bylo osloveno velké množství respondentů, v širokém spektru stáří a kvality zrakového vnímání, se kterými bylo poté provedeno měření. V dizertační práci je navržena metodika posuzování těchto dvou parametrů, kdy prvotním předpokladem je vytvoření zcela identických podmínek měření dohlednosti na chodce, pro širokou škálu respondentů (posuzovatelů). Jako jediná možnost vytvoření konstantních podmínek se jeví provádění měření posuzováním obrazové scény na monitoru počítače. V rámci přípravy experimentu byly vytvořeny dvě sady fotografií (pro dvě různé skladby oděvu figuranta) a fotografie byly uspořádány v programu Microsoft Office Power Point tak, aby simulovaly přibližování se vozidla v noci k postavě chodce. Samotného měření se zúčastnilo velké množství respondentů, kteří byli rozděleni celkem do devíti kategorií, a to dle věku a rozsahu očních vad. V dizertační práci je navržena metodika vyhodnocování provedených měření, stanovení kontrastu a úhlového rozměru pozorovaného objektu (chodce) na obrazové scéně monitoru. V závěru experimentu je provedeno vyhodnocení provedených měření a uveden komentář k získaným výsledkům. V dizertační práci je navržen způsob experimentálního zjištění počátku vjemu řidiče při zpozorování překážky (chodce), za pomocí elektrofyziologické vyšetřovací metody elektroretinografie (ERG). V rámci dizertační práce bylo provedeno prvotní měření za pomocí této metody, kdy v průběhu měření bylo bohužel zjištěno, že citlivost uvedené metody neumožňuje rozlišení změny elektrického potenciálu pro tak málo intenzivní podněty, jako je spatření chodce na okraji vozovky. Není však vyloučeno, že v budoucnu, při dalším vývoji této oftalmologické diagnostické metody, bude citlivost zvýšena natolik, že umožní objektivní nalezení okamžiku zaregistrování překážky zrakovým orgánem.
|
host ::
RSS.